Žite v tele, ktoré budete milovať už o 3 mesiace!

ako sa Petra zbavila strachu z jedla 

Ahoj Simonka,

Momentálne zažívam takú slobodu v jedle, o ktorej som ani nevedela, že je pre mňa ešte možná. 

Pamätám si na ňu ako dieťa, no myslela som si, že dospelý človek so závislosťou na jedle ju už nadobudnúť nikdy nemôže. Žijem a prežívam chvíle a situácie bez toho, aby mi neustále v hlave bzučali myšlienky na jedlo. 

V minulosti sa v mojej hlave točila táto téma od rána do noci.

Čo budem jesť, kedy budem jesť, či mám dosť jedla na celý deň, čo budem variť, či musím ísť nakupovať, či vydržím celý deň bez sladkostí… celý môj deň sa odvíjal od prijímu potravy. Najšťastnejšie chvíľky som zažívala tesne pred obedom alebo pred večerou, najsmutnejšie okamihy, keď sa obed alebo večera skončili. Ja som ešte nechcela, aby sa skončili, a tak som pokračovala jemným vyjedaním dobrôtok zo špajzky, aby som si predĺžila príjemné pocity. 

Ráno som sa ešte ovládať celkom vedela, najhoršie boli poobedia, keď prišiel poobedný útlm a ja som vedela, že myseľ si bude žiadať sladké. Vedela som aj, že jej nebudem schopná odolať. Dialóg medzi čertom na jednom pleci, ktorý mi vymenoval všetky dobroty v komôrke, a medzi anjelom, ktorý mi radil, že asi nie je najlepšie tlačiť sa horami sladkostí každý deň, vždy vyhral čert. Mal presvedčivý argument: “Odmeň sa za celodennú snahu a starostlivosť, veď za čo stojí život bez sladkého!”. Vždy ma ukecal. 

Dlhodobo som sa ale cítila nešťastná, ovládaná chúťkami a presvedčivým diablíkom, stále hladná z neustálych predstáv o jedení. Vnútorne som sa bičovala za svoju slabosť a bála som sa, že vážne poškodzujem svoje už aj tak podlomené zdravie. Na druhej strane ma nič veľmi nebavilo robiť, žiadna chvíľa bez odmeny mlskou nestála za to. 

Asi najhoršie to bolo, keď sme niekam šli s rodinou. Či len na oslavu, opekačku, výlet, alebo dovolenku. To boli pre mňa také silné stavy neistoty a pocitov strachu, že som si počas balenia aj trvania udalosti prakticky neobmedzeme pomáhala čipsami, sladkosťami a prípadne aj pufovanými suchármi v objemnom počte. Bála som sa, či náhodou “nezomriem od hladu” (keďže nemôžem lepok, mlieko, sóju, niektoré oriešky a strukoviny), či nebudem vyhladovaná, alebo či mi naopak nebude zle, ak zjem niečo neznáme, či nebodaj zakázané. 

Sprevádzal ma neustály stres pri výjazdoch z domova, takže som ich eliminovala na minimum. Cítila som sa ako psík uviazaný celý deň reťazou k svojej búde, no zároveň v bezpečí pred nástrahami neceliatického sveta. Ťažko naozaj slovami vyjadriť tie stavy nepohody, životnej nespokojnosti, nudy, obáv, strachov a pocitov viny, zároveň aj závisti voči iným, “zdravým” osobám, ktoré so svojimi rodinami žili život “naplno” na dovolenkách, návštevách, či len obyčajných poobedných bicyklovačkách.

Každý má pozná ako usmievavého človeka bez problémov. Raz dávnejšie ma kamarátka požiadala, aby som išla na párty jej syna vyprážať lepkové langoše so syrom pre všetkých jej kamarátov. Neodvážila som sa povedať nie. Plakala som pred oslavou, poistila som sa riadnou dávkou vegánskej čokolády, až mi bolo ťažko. Na oslave som sa tvárila v pohode, ale každá vôňa  cesnaku a masti v mojom nose a mozgu vyvolávala záchvaty paniky a silnej sebaľútosti, že všetci majú, všetci môžu, a ja nie.  Po oslave v bezpečí domova som potom zjedla asi tri balíky chrumiek, len aby som sa upokojila, že aj ja si môžem “dopriať” a život si “užívať”. 

HROZNÉ STRESY!

To mentálne väzenie bolo neúnosné, vytláčalo všetky ostatné myšlienky a pocity z dosahu, cítila som sa jednostranne zaťažovaná a nemala som sa ani komu zveriť, lebo ani netuším, či by to bol niekto vedel pochopiť. 

Potrebovala som zmenu.

Začala som asi najprv pracovať na sebaláske. Čím viac som získavala náklonnosť voči sebe a svojmu telu (samozrejme za pomoci viacerých techník, v dlhšom časovom období), tým viac som cítila túžbu po slobode a tým viac som si uvedomovala potrebu zásahu zvonku. V takomto rozpoložení som sa kontaktovala teba, Simonka.  

Naše rozhovory akoby upokojili rozbúrenú myseľ a dali odpoveď na zásadné otázky o vnímaní jedla ako životnej potreby, zároveň potechy, útechy a prostriedku sociálnej interakcie. Postupne sa menil môj vzťah, pomaličky sa podvedomie prelaďovalo.  

A v skratke, ani sa mi veriť nechce, kde sa nachádzam dnes. 

SLOBODA!

Veľká sloboda a ticho v hlave, bez neustálych dialógov a viny. Je to totálna haluz, pretože sa mi zdá, že takto to predsa bolo vždy. Mozog akoby prepísal staré vzorce a aj ich vymazal z pamäte: “Na toto si moja nechceš pamätať, teraz nám je dobre, užívaj si slobody!”

Zrazu sa cítim rovnocenná s ostatnými. Milujem svoje telo a odišli pocity viny – samé, ja som sa vedome snáď ani nesnažila a určite som si do hlavy netlačila žiadne neautentické afirmácie. 

Začali sme s rodinou viac chodiť von, športovať, bicyklovať, stanovať, splavovať. Absolútne bez stresu. Svet mi dnes pripadá ako bezpečné miesto. Mám sa veľmi rada a prestala som poškodzovať svoje zdravie nadmerným prijímom a sladkosťami. Niežeby som sa veľmi snažila a zakazovala si. Skrátka sa teším, keď sa moje telo cíti dobre a má energiu. Nejem poobede sladké, ale nie je to žiadny boj. Zrazu mi je to prirodzené. Dokonca si užívam aj hlad. Je mi príjemné cítiť sa trochu hladná a taká ľahká.

Minule som zabudla na raňajky. Stalo sa mi to prvý krát od detstva. Prestala som piť kofolu, necítim sa po nej dobre, nemám tým pádom na ňu chuť. Nevážim sa, ale vidím, že som asi aj trochu schudla. Teší ma to, ale nie je to mojou prioritou, neobmedzujem sa. Jem, keď som hladná. Nudu už nezajedávam, radšej si ľahnem a chvíľu sa nudím, napadajú mi skvelé myšlienky a cítim moje telo, ako dýcha.

Strach už nezajedávam, umocňujem v sebe pocit bezpečia rôznymi technikami. Hnev už nezajedávam, skôr ho v sebe skúmam a keď treba, podnikám kroky. Únavu už nezajedávam, spím :). 

Je mi slastne, je mi slobodne a šťastne.

Vôbec nemám pocit, že sa o niečo ukracujem, naopak, naplno si vychutnávam každú jednu chvíľu, keď žijem, aj keď jem a aj keď nejem. Obed ani večera už pre mňa nie sú najvýznamnejšími udalosťami dňa, preto ich umelo nepredlžujem.  

Budujem si s jedlom teraz nový vzťah. 

Už viem, že sa to začalo láskou k sebe a k telu. Chcem preň to najlepšie. Aj jedlo, nech je chutné, čerstvé, lahodné. Užívam si príjemné pocity spojené s jedením, aj po ňom. Teším sa, keď sa necítim utlmená, naopak vyživená a uspokojená. 

Neviem, či sa ešte niekedy vrátim k svojim starým zvykom a problematickému vzťahu k jedlu, ak sa v živote náhodou stane niečo neočakávané, citovo náročné, či ťažko zvládnuteľné. Neviem, či sa budem mať vždy takto rada, ako sa mám teraz. Neviem ani, ako presne tento posun nastal, kedy konkrétne ten moment prišiel. 

Viem len, že teraz je to super, a že takto by to mal mať a určite môže mať každý.

Nielen čo sa jedla týka, verím, že sa dá vyslobodiť od každej závislosti, len čo ju prestaneme vnímať ako jedinú nádej na ceste za šťastnejším dňom. V skutočnosti je to totiž naopak. Je krásne byť voľný a prítomný v danom momente a dopriala by som to každému človeku na svete. Boli by sme ako také veľké, šťastné a slobodné deti. 🙂

Ďakujem Ti Simonka a teším sa na naše ďalšie stretko

Petra

 

- s Petrou som mala zatiaľ 6 konzultácií a ešte nekončíme 🙂

skúsenosti mojich klientiek:

 obrázky sa zväčšia po kliknutí:

RECENZIE OD ABOLVENTIEK KURZOV:

Milá Simono, váš kurz mě jednoduše nadchnul vaším klidem, vnitřní harmonií, která z vás na videích čiší a vždy milým a laskavým slovem. Ačkoliv jsem poměrně hodně vytížená, vždy a ráda jsem si každý týden v klidu sedla, prošla všechna videa, vytiskla úkoly a pečlivě je zpracovala (to jsem překvapila sama sebe 🙂 Věřím, že to jak vypadáme je primárně o "hlavě" a proto mě velmi oslovilo vaše pojetí propojení jídla a naší mysli, chování k sobě samé. Připomněla jste mi, jak je důležité přijmout se již teď jak jsme a nahlížet na sebe s láskou, chválit se za drobné úspěchy a nepeskovat se za případná selhání. Snažím se nyní před každým útokem na čokoládu více přemýšlet proč po cukru sahám a pokud to jde, nahradit ji ovocem, oříšky nebo zdravější alternativou. Děkuji vám za krásně, mile a optimisticky zpracovaný kurz. Věřím, že váš přístup pomůže více ženám si uvědomit, že naše štěstí nespočívá v množství kil, ale ve vnitřní spokojenosti, kterou když vyzařujeme, proto nemusíme mít všechny míry modelek:) Ještě jednou děkuji za možnost se kurzu zúčastnit a budu vás nadále velmi ráda sledovat a váš kurz doporučovat. Ať se vám moc daří a jste stále tak krásně naladěná, vždy jste mi vykouzlila úsměv 🙂 Pěkný zbytek léta přeje, Šárka 🙂
Šárka Bilíková
Neexistuju carovne pilulky na vyriesenie vsetkych problemov, ale to uz vieme. S pomocou tohto kurzu sa vies dozvediet aj veci ktore si uz mozno pocula, tusila, ale aj mnohe nove informacie a odpovede. Simona je velkou oporou, nesudi, chape, zodpovie, podpori a ponukne navody. No nie je prekvapenim ze praca ostane na tebe. Treba si vstupit do seba a s odhodlanim sa pustit do cviceni a vedomeho rozmyslania nad vsetkym co suvisi so stravovanim, zdravim a pohladom na seba samu. Prvy krok bol pre mna tento kurz, nie som este zdaleka v cieli, ale vidiet tu podporu, ludsky pristup a komunitu, ktora si prechadza rovnakymi vecami je povzbudzujuce. Chce to vsak kazdodenne odhodlanie vsimat si veci a nasledne ich menit tak aby sme sa mali rady take ake sme.
Veronika Jelenčíková
Tento kurz bol pre mňa dobre investovaný čas, vďaka ktorému som pochopila, že to čo sa odohráva v našej hlave je kľúčové pre dosiahnutie spokojnosti so samým sebou. Na rozdiel od iných stravovacích smerov nie je založený na zákazoch, príkazoch, ani nerobí z jedla nášho nepriateľa, ale naopak jeho základom je vnimanie a pochopenie samej seba a svojho vzťahu s jedlom, ktorý má častokrát korene v našej minulosti. Kurz mi pomohol odhaliť veľa veci, nie len v suvislosti so stravovaním sa, ale aj o sebe samej, o ktorých som doteraz netušila alebo im neprikladala veľkú váhu, pričom práve tieto zdanlivo nedôležité veci a momenty sú hlavnými vinníkmi našej nespokojnosti so samým sebou.
Mária Babálová
Nestačila jsem se divit, jak se mnou kurz pracoval, aniž bych musela jakkoli tlačit na sebe, svoje dosavadní zvyky nebo životní styl. Dívala jsem se na Simonky videa, dělala jsem si poznámky, zkoušela jsem si praktická cvičení, ale vše s lehkostí a bez jakéhokoli tlaku na výkon. Pojala jsem to velmi sebe-laskavě, a překvapilo mě, jak plynule a nenápadně se udála spousta drobných i velkých změn. Přesně takto si představuji proměnu, která vydrží - polehounku, postupně, po krůčcích. Simončino laskavé, podporující a vlídné vedení kurzu tomu navíc výrazně pomáhalo. Děkuji!
Barbora Haumerová
Určitě doporučuji kurz vyzkoušet. Každopádně Vás donutí si to v hlavě srovnat. A jenom si znovu uvědomíte, že opravdu jíme, proto abychom žili. A ne naopak. Jídlo by mělo tělo kvalitně vyživovat. A pokud se máte rády, jako že bychom se měly mít rády všechny, je v našem nejlepším zájmu tělu dodávat to, co opravdu potřebuje a v množství, které potřebuje. Nemusíme dojídat po dětech, sníst, co v lednici zbylo, nejsme přece popelnice. A když váháte, zeptejte se samy sebe "Co by udělala ta, která se má ráda".
Eva Loučková
Hned v prvním týdnu přišel WOW efekt - hned mi došlo, že můj problém je emocionální přejídání, do té doby jsem si to neuvědomila. Začala jsem pozvolna plánovat, navařit si dopředu, když vím, ze druhý den přijdu z prace unavená. Donedávna jsem přípravu jídla řešila, až když přišel hlad. Také jsem si všimla, jak často nás média bombardují reklamami na sladké a že to opravdu není vždy moje vina. Takže když selžu, tak si to nevyčítám. Takže děkuji moc. Ačkoli jsem nestihla všechna cvičení ani videa, i takto měl pro mě kurz velký přínos.
Ivana Justová
"Vřele doporučuji Simči kurz vědomého stravování. Je plný aha momentů, informací ohledně výživových směrů, potravin a doplňků stravy, doporučení a také je v něm výrazná psychická podpora. V kurzu jsem zažila ujištění, že to, co dělám, dělám správně a že pokud něco není úplně košer dá se s tím pracovat, aniž bych se pranýřovala, že jsem to udělala špatně a že jsem selhala. Učím se nepřejídat o jídle přemýšlím a jím a vařím s láskou, a to je přece úžasné. Děkuji moc Simčo :o))). "
Bára Bartoňová
Absolvování kurzu bez jakýchkoli pochyb obohatí každého, kdo není 100% spokojený se způsobem svého stravování, případně postavou. Kurz se dívá na problematiku hubnutí z cela jiného pohledu než s jakou jsem se doposud setkala. Kurz není o zázračných radách jak na hubnutí, které není možné dlouhodobě dodržovat. Naopak jde o celkové uchopení problematiky, při kterém se dozvíte na co je potřeba se zaměřit, aby mohla být změna trvalá. Celý kurz se nese v neuvěřitelně pozitivním duchu a instruktorka Simona vám přiroste k srdci. jako byste právě potkali novou nejlepší kamarádku:).
Martina Martišková
Přístup k sobě a k jídlu je často důležitější než dieta sama o sobě. Kurz naučí člověka, že nepotřebujeme dietu, abychom byli zdravější a měli správnou váhu, ale naučí nás přemýšlet o jídle, o svých stravovacích návycích, dává tipy, jak je zlepšit ve svůj prospěch a hlavně motivuje k tomu chtít pro sebe to nejlepší. A tím je především naše zdraví. Všichni řeknou, že je to pro ně priorita, ale málokdo pro to taky něco udělá. Tímto kurzem můžete začít dělat pro sebe to nejlepší.
Kamila Hejnová
Simonky kurz předčil má očekávání. Všeobecně mám povědomí o tom, co jíst a co mi dělá dobře a nepotřebovala jsem rady, jak zhubnout. Informace byly mnohem hodnotnější. Jak napovídá název kurzu, byl zaměřen na naše vědomí a na naši psychiku, která je s naším stravováním spojena mnohem více, než si lidé myslí. Cílem kurzu není vám předat univerzální návod, ale naučit vás pracovat sama se sebou. Kurz doporučuji každému!
Veronika Součkováhttps://thinking4inking.com